Doplňující programy

Doplňující programy, projekty a další aktivity

Školní preventivní program sociálně patologických jevů u dětí – tvoří samostatnou přílohu ŠVP a je v něm rozepsána strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí na úrovni mateřských škol.

EVVO – Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta environmentální výchova předává dětem nenásilnou formou soustavu znalostí a dovedností týkajících se  vztahů člověka a životního prostředí. Didaktické a metodické materiály zaměřené na EVVO v mateřské škole s nabídkou metod, zdrojů a možných rizik EVVO tvoří samostatnou přílohu ŠVP. Tematické celky či programy učitelky zpracovávají na úrovni třídy v TVP – dle věkových a individuálních  potřeb dané skupiny.

Integrace – postižené děti

Na každé škole se pedagogové zaměří ( pokud bude na škole integrované , postižené dítě) na spolupráci s některým  centrem pro postižené dítě . Vypracují si společně projekt a program a budou spolu spolupracovat. Je to individuální pro každou školu.

Doplňkové činnosti:

Angličtina pro nejmenší – Prvotní seznamování dětí s cizím jazykem, jeho zvukovou stránkou a základními pojmy, které jsou dětem blízké.

Doba trvání:V průběhu celého školního roku.

Angličtina pro nejmenší je na naší škole prováděna v omezené míře u nejstarších dětí.

Keramika – Získávání zkušeností práce s keramickou hlínou, poznávání vlastností hlíny při tvoření, slepování jednotlivých částí, sušení, vypalování a glazurování.

Doba trvání: V průběhu školního roku dle zájmu dětí, u mladších dětí individuální formou

Logopedie – náprava vad ve výslovnosti u dětí kvalifikovanou logopedkou u vybraných dětí, dle přání rodičů

Doba trvání :V průběhu školního roku vždy odpoledne, dle přání a možností rodičů

Další aktivity:

Gymnastika pro děti – Tato nadstandardní aktivita je zařazována na přání rodičů pod vedením kvalifikovaných trenérek. Je organizována tak, aby nenarušovala rozsah a kvalitu předškolního vzdělávání.

Doba trvání: V průběhu školního roku

Plavání – Odstraňování zábran při pobytu v bazénu, předplavecký výcvik vedený kvalifikovanými trenéry klubu „Baby kačka“.

Doba trvání : po dobu 10 týdnů – podmínkou bude domluva s novým vedením  areálu „Belarie

Hejného metoda matematiky


12 klíčových principů
Hejného metoda je založena na respektování 12 základních principů, které geniálně skládá do
uceleného konceptu tak, aby dítě objevovalo matematiku samo a s radostí. Vychází ze 40 let
experimentů a prakticky využívá historické poznatky, které se v dějinách matematiky objevují
od starověkého Egypta až do dnešních dnů.
Děti mateřských škol a 1. ročníku základní školy (ve věku 4 – 8 let) jsou vybaveny jistým
přirozeným talentem a tvořivostí, které jsou důležité pro rozvoj logického myšlení a
matematických schopností a dovedností. Podstatou práce učitele v mateřské škole a 1. ročníku
ZŠ je rozvíjení předmatematických znalostí a schopností dítěte a zároveň rozvíjení vlastního
edukačního stylu učitele, zkrátka poznávání všeho, co ovlivňuje kvalitu práce s dětmi, a to jak
v oblasti intelektuální, tak v oblasti sociální i etické.
Využití sémantických matematických prostředí pro rozvoj tvořivosti a intelektu dítěte.
Znalosti si konstruuje dítě samo během řešení přiměřených úloh převážně manipulacemi,
modelováním a dramatizací. Důležité přitom je rozvíjet komunikační schopnosti dětí.
Učitelka minimálně vstupuje do myšlenkových procesů dětí. Vedle komunikace ve třídě má
značný význam také pěstování různých jazyků matematiky, které umožní uchopit a řešit úlohy
a také formulovat úlohy nové.
Rozvoj číselných představ. Dítě si buduje mentální schéma počtu (čísla), které je provázáno
na rytmus a synchron pohybu se slovem. Dovednost odpočítávání předmětů není možné
vypěstovat během několika týdnů. Důležité je vytvářet situace k objevování a využívání
pravidelnosti desítkové soustavy. Účastníci jsou seznámeni s prostředími Krokování a Schodů
a průvodními didaktickými jevy: rytmus, synchron pohybu a slova, říkánka s čísly i říkanka
jako nástroj určování počtu, model čísla pomíjivý, sčítání a odčítání pohybem, počítání
pozpátku. Uvedená prostředí umožňují, aby se budovala u dětí představa o čísle nejen jako
počet prvků, ale také jako adresa – označení místa na číselné ose, jako operátor změny a
porovnání. Pro evidenci procesů děti používají vlastní jazyk, který si každé dítě vytváří a
kultivuje.


Rozvoj porozumění geometrickým pojmům. Manipulativními aktivitami je třeba obohacovat
zkušenosti dětí a pak o činnosti komunikovat běžným jazykem. Ten se později upřesňuje v
geometrické termíny.
Matematika „bez čísel“ vstupuje do mateřských škol
Hravé objevování matematiky prostřednictvím Hejného metody již není omezeno jen na
základní školy: rozvíjet myšlení podle jejích principů budou moci nově i předškoláci. Ve
školním roce 2014/2015 se výuka využívající prvky Hejného metody týkala nejméně deseti
mateřských škol, ale v blízké době pravděpodobně jejich počet významně poroste. Učitelé
mají možnost se školit v mnoha nabízených seminářích a letních školách. Navíc se připravují
výukové materiály, v nichž budou vhodná matematická prostředí zpracována pro předškoláky.
O jejich vývoj se stará společnost H-mat, o.p.s. na základě enormního zájmu předškolních
zařízení, ale i rodičů, kteří usilují o rozšíření nabídky programů připravujících děti na školní
výuku a rozvíjejících jejich intelektuální potenciál. „Registrujeme nadstandardní zájem
pedagogů z mateřských škol o školení v Hejného metodě upravené pro děti předškolního
věku. Během letošního roku jsme zorganizovali 16 seminářů zaměřených na MŠ pro téměř tři
sta účastníků a všechny byly beznadějně plné,“ říká Jana Slezáková z Pedagogické fakulty
UK v Praze, jež ve společnosti H-mat řídí aktivity týmu pro vzdělávání předškoláků.
„Z větších akcí, které jsou před námi, je určitě potřeba zmínit i dvě letošní několikadenní letní
školy, jež budou již druhým rokem zaměřeny i na učitele MŠ,“ doplňuje Jana Slezáková.
Kdy umí dítě napočítat do pěti


Bezprostřední zkušenost s předškoláky má Eva Šubrtová, nedávná absolventka studia
učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK v Praze, kterou jako studentku natolik
zaujala metoda výuky matematiky prezentovaná přímo profesorem Hejným, že se pokusila o
její přenos na nižší vzdělávací stupeň a začala se zabývat předmatematickou výchovou
předškolních dětí již ve své diplomové práci. V Křesťanské základní a mateřské škole Elijáš
v Praze – Michli pod vedením Jany Slezákové po dva roky prováděla výzkum toho, jak lze
Hejného metodu modifikovat s ohledem k věku předškolních dětí. Nyní vede kroužek
Matýsek, v němž s předškoláky v praxi dále ověřuje fungování a účinek některých
didaktických prostředí Hejného metody a tvořivě je rozvíjí, tak aby respektovala specifika
dětí předškolního věku. „Klíčové je za všech okolností zachovávat zásadu, že objevovat má
samo dítě,“ říká učitelka, jež rovněž působí jako lektorka Hejného metody a autorsky se podílí
na vzniku výukových materiálů pro předškolní věk.


„U předškolních dětí, kde teprve probíhá rozvoj číselných představ, se více osvědčují
prostředí, ve kterých děti najdou oporu v nějaké reálné představě či situaci, například si hrají
na jízdu autobusem anebo se přetahují jako zvířátka dědy Lesoně,“ vysvětluje Eva Šubrtová.
Hejného metoda nijak nepočítá s tím, že by předškoláci měli znát číslice a přeříkávat řadu
čísel do dvaceti, naopak se pro ně snaží vytvářet „nečíselné” úlohy. Číslice jako symbol totiž
teprve završuje dlouhý proces postupného nabývání zkušenosti s představami o počtu, které
jsou potřeba v tomto věku rozvíjet mnohem spíše prostřednictvím zraku, sluchu, hmatu či
pohybu. „V našem pojetí dítě chápe počet, když bezpečně ví, že prsty na jedné ruce
představují právě tak pětku jako pět kuliček, pět tlesknutí, pět kroků. Takové poznání není u
dětí samozřejmé a musí k němu na základě zkušeností dozrát,“ shrnuje Eva Šubrtová. Jako
velice vhodné pro tvorbu úloh v MŠ se podle jejích zkušeností ukazuje také prostředí
Krokování, kde děti budují svou představu o číslech vlastním prožitkem, pohybem a fyzickou
aktivitou.


„U předškolních dětí dobře fungují úlohy z geometrických prostředí, jako jsou Krychlové
stavby, Dřívka, Papírové skládačky origami či Parkety. Úlohy zapojují zejména hmat a další
smysly a děti se při manipulaci s předměty učí změny popisovat, přirozeně si osvojují
základní pojmy a vytvářejí si tak funkční slovník přiměřený jejich věku,“ ukazuje princip
tohoto typu nečíselných úloh Eva Šubrtová.


Obdobná prostředí – Krokování, Dědu Lesoně, Autobus a geometrické úlohy – využívají již
třetím rokem v předmatematické výchově v Mateřské škole Šmolíkova v Praze 6. Učitelka
Eva Richterová může díky podpoře vedení školky se souhlasem rodičů pracovat s dětmi
uvedenou metodou systematicky a dlouhodobě v posledním roce předškolního vzdělávání.
Hurá, jdeme objevovat!


„Asi nejcennější na celé této výchově je, že se u dětí objevuje vstřícný postoj k poznávání –
hurá, jdeme objevovat,“ pojmenovává hlavní přínos Eva Šubrtová. Podle ní předmatematická
výchova na MŠ z dětí neudělá matematické génie, ale rozhodně je už v tomto věku lépe
připraví na náročný proces školního vzdělávání. Umožní jim, aby v matematice rozvíjely
univerzální schopnosti a dovednosti pro život, jako třídit a hodnotit informace,
argumentovat, formulovat myšlenky a kriticky je posuzovat a ověřovat, spolupracovat ve
skupině.


Jana Slezáková považuje vstup na základní školu za klíčový moment, který významně ovlivní
vztah a motivaci ke vzdělávání nejen v matematice. Opírá se přitom o poznatky polské
psycholožky Edyty Gruszczyk-Kolczyńské, jež vytvořila propracovaný nástroj na měření
matematické tvořivosti předškoláků a žáků prvního ročníku. „Její výzkum realizovaný
v Polsku zjistil, že v průběhu prvního roku školní docházky u většiny dětí dochází
k výraznému poklesu tvořivosti. Ruku v ruce s tím klesá vztah dítěte k matematice a
samostatnému myšlení, snižuje se i jeho intelektuální sebedůvěra. Domnívám se, že v České
republice je situace obdobná jako v Polsku. Rozšíření předmatematické výchovy v atmosféře
mateřských škol, kde se neklade důraz na výkon, je cestou, jak intelektuální sebevědomí dětí
učinit odolnější vůči nárokům první třídy a jak dát dětem zakusit pocit úspěchu a radosti
z objevování již v raném věku,“ říká Jana Slezáková.


Václav Kubata, ředitel Nadace Depositum Bonum, která dlouhodobě podporuje projekt výuky
matematiky podle profesora Hejného, říká: „Matematika není strašák, jak se společností šíří,
ale klíčová disciplína pro další rozvoj přírodních věd. Je skvělé, že se metoda profesora
Hejného, která zdaleka přesahuje rámec pouhé matematiky, dostává k dětem do mateřských
škol. Věřím, že jim pomůže již v tomto věku objevovat, spolupracovat a také sdílet radost z
nalezeného výsledku a tím i správně formovat jejich postoje a návyky ve vzdělávání.”
Podle zkušeností všech uvedených pedagogů předškolní přípravě dětí v mateřských školách
přejí a podporují ji také jejich rodiče. V mnoha případech jsou to právě oni, kteří do škol
vnášejí energii pro změnu. Eva Šubrtová to potvrzuje: „Setkala jsem se ze strany rodičů jen
s kladným a vstřícným postojem, jsou rádi, že se děti systematicky připravují. Když jim děti
vypráví, rodiče zírají, co všechno děti dokáží.“

MŠ Jakubčovice – prilohy_58167

MŠ Hradec, Kostky – prilohy_58163

Krokovací pás – prilohy_58161

Schody – prilohy_58159

 

                            

© 2021 www.backing.cz